Malá pozorovací statistika

 

V létě 2014 jsem si procházel staré pozorovací deníky a napadlo mě, že bych si mohl udělat nějakou statistiku pozorovaných objektů.

Přepsal jsem tedy všechny objekty z deníků do Excelu a začal jsem tabulku různě řadit.

 

Tady jsou výsledky

První pozorování přes můj dalekohled Newton proběhlo 17.2.2006.
Celkem jsem až do 14.8.2014 dalekohled vytáhnul na některé z pozorovacích stanovišť 185x.
V průměru to tedy vychází, že jsem chodil pozorovat tak jednou za 17dní.

Pozorovat jsem obvykle vycházel na noc.
Ze 185 pozorování jsem pouze kvůli Slunci vytahoval dalekohled 21x. 

Našel jsem všech 110 messierovských DSO a k tomu 105 dalších objektů z katalogu NGC.

Nejčastěji pozorovaným objektem byl Měsíc (78x).
Číslo v závorce udává, při kolika pozorovacích dnech jsem se alespoň jednou na objekt podíval.

Nejpozorovanějšími planetami byly Jupiter (76x) a Saturn (67x).

Z Messierovských DSO jsem nejčastěji zamířil na galaxii v Andromedě M31 (68x) a kulovou hvězdokupu v Herkulovi M13 (62x).
Pak následovaly Plejády M45 (57x), Velká mlhovina v Orionu M42 (56x) a Velká činka M27 (51x).
Těsně za ní se umístila Prstencová mlhovina v Lyře M57 (50x).

Z NGC byla nejsledovanější dvojkupa v Perseovi NGC869 / 994 (43x) a dvě části Řasové mlhoviny NGC6960 / 6992 (32x).
Dalším NGC objektem v pořadí je galaxie NGC3628 v souhvězdí Lva. Tuto galaxii jsem viděl jen 15x.

Z "vícehvězd" jsem nejčastěji pozoroval dvojhvězdu Albiero (30x).
Další v pořadí byla čtryřhvězda epsilon Lyr s pouhými 11 pozorováními.

 

Tady je tabulka s nejčastěji pozorovanými objekty (které jsem sledoval minimálně 19x):
Objekt počet pozorování
Měsíc 78
planeta Jupiter 76
M31 (Galaxie v Andromedě) 68
planeta Saturn 67
M13 (Kulová hvězdokupa v Her) 62
Slunce 59
M45 (Plejády) 57
M42 (Mlhovina v Orionu) 56
M27 (Velká činka) 51
M57 (Prstencová mlhovina) 50
M81 47
M82 47
NGC869 (dvojkupa Per) 43
NGC884 (dvojkupa Per) 43
M51 42
M110 42
M32 41
M97 40
M92 39
M1 (Krabí mlhovina) 36
M37 36
M71 36
M36 35
M108 35
 
Objekt počet pozorování
planeta Mars 34
M38 34
planeta Venuše 33
M17 (mlhovina Omega) 32
NGC6960 (Řasová mlhovina) 32
NGC6992 (Řasová mlhovina) 32
meteory 31
M8 (Laguna) 31
dvojhvězda Albiero 30
M3 30
M101 28
M20 (Trifid) 27
M16 (Orlí mlhovina) 25
M22 25
M33 25
M15 24
M109 22
M11 21
M66 21
M24 20
M34 20
M65 20
M103 20
M18 19

   

Za celou dobu pozorování jsem viděl 9 komet:

17P / Holmes
45P / Honda-Mrkos-Pajdušáková
103P / Hartley
C/2006 M4 SWAN
C/2006 VZ13 Linear
C/2007 N3 Lulin
C/2009 P1 Garradd
C/2012 F6 Lemmon
C/2012 K1 PanStarrs

 

Dále jsem viděl 3 supernovy a jednu novu:

Označení galaxie (souhvězdí) moje první pozorování
SN2011fe M101 (Velký vůz) 24.9.2011
SN2013 ej M74 (Ryby) 6.9.2013
SN2014 j M82 (Velký vůz) 6.2.2014
PNV J20233073+2046041 "naše" Galaxie (Delfín) 15.8.2013

 

U Jupiterových měsíců jsem zaznamenal následující události:

Událost počet pozorování
Přechod stínu měsíce přes Jupiter  1
Přechod měsíce přes Jupiter 3
Zákryt měsíce Jupiterem 3
Východ měsíce zpoza Jupitera 3
Zatmění měsíce Jupiterovým stínem 6
Výstup měsíce ze stínu 3

 


Mezi největší speciality z pozorování patří:
Úkaz / Objekt datum
Přechod Venuše přes Slunce. 6.6.2012
Raketoplán Endeavour při jeho posledním letu. 31.5.2011
Zákryt Saturnu Měsícem. 22.5.2007
Zákryt Venuše Měsícem (na to jsem neměl dalekohled). 18.6.2007
Kvasar 3C273 - nejvzdálenější objekt pozorovatelný mým dalekohledem.
Barnardova šipka - hvězda, která se vůči ostatním hvězdám pohybuje zdánlivě nejrychleji (z pohledu pozorovatele na Zemi).
Několik zatmění Slunce a Měsíce.
Přelety družic a letadel přes Slunce a Měsic.

 

Do statistik jsem nezapočítával pozorované družice a optické úkazy v atmosféře.

 


úvodní strana webu AstroMiK.org

poslední úprava stránky 16.8.2014